Miklix

Elden Ring: Erdtree Avatar (Mountaintops of the Giants) Boss Fight

Vydáno: 24. října 2025 v 21:01:36 UTC

Erdtree Avatar je v Elden Ringu v kategorii Field Bosses nejnižší úrovní bossů, Field Bosses, a nachází se poblíž Minor Erdtree v Mountaintops of the Giants. Na rozdíl od předchozích Erdtree Avatarů se tento objeví ze vzduchu, když jste téměř dostatečně blízko na to, abyste ho mohli aggromovat, takže ho nelze vidět z velké vzdálenosti. Je to volitelný boss v tom smyslu, že ho není nutné porazit, abyste mohli postupovat v hlavním příběhu hry.


Tato stránka byla strojově přeložena z angličtiny, aby byla přístupná co největšímu počtu lidí. Strojový překlad bohužel ještě není dokonalá technologie, takže může dojít k chybám. Pokud si přejete, můžete si prohlédnout původní anglickou verzi zde:

Elden Ring: Erdtree Avatar (Mountaintops of the Giants) Boss Fight

Jak asi víte, bossové v Elden Ringu jsou rozděleni do tří úrovní. Od nejnižší po nejvyšší: Polní bossové, Velcí nepřátelští bossové a nakonec Polobohové a Legendy.

Avatar Erdtree se nachází v nejnižší úrovni, Polní bossové, a nachází se poblíž malého Erdtree v Mountaintops of the Giants. Na rozdíl od předchozích avatarů Erdtree se tento objeví ze vzduchu, když jste téměř dostatečně blízko na to, abyste ho mohli aggro, takže ho nelze vidět z velké vzdálenosti. Je to volitelný boss v tom smyslu, že ho není nutné porazit, abyste mohli postupovat v hlavním příběhu hry.

Už je to nějaký čas, co jsem bojoval s Erdtree Avatarem, tak jsem si řekl, že to zkusím zblízka a bez pomoci mého galpálního Černého nože Ticheho. Minule jsem měl trapnou zkušenost, kdy mě zabili právě ve chvíli, kdy Tiche zasadil avatarovi smrtící úder, takže jsem vyhrál, i když jsem zemřel. To se stalo i u několika dalších bossů a opravdu si přeji, abych to mohl zopakovat, protože to prostě nepřipadá jako výhra, když musím utíkat zpět z Místa milosti, místo abych se vyhříval ve slávě vítězství.

Tentokrát jsem to nechtěl riskovat a vlastně si nemyslím, že jsem někdy nějakého z nich zabil v boji zblízka a bez vyvolání ducha, takže jsem se cítil neobvykle namyšlený a připravený na výzvu, a tak jsem se rozhodl to zkusit jen s mým věrným Mečovým kopím a dobrým vzhledem. Obvykle jsem zastáncem toho, aby se věci nedělaly těžší, než je nutné, ale musím přiznat, že když jsem si naposledy zavolal na pomoc Tiche, boj zlehčila natolik, že už to není žádná zábava.

Jak je v této hře obvyklé, jakmile si myslíte, že jste na něco přišli, stane se něco nového a hrozného. V tomto případě, jakmile boss utrpěl několik ran, rozdělí se na dvě části jako nějaká améba, takže teď je to jeden malý Tarnished proti dvěma mrzutým bossům, každý s velmi velkým kladivem, kterým rád plácá zmíněného Tarnisheda po hlavě.

Kromě divokého mávání kladivy dokáží oba také explodovat a vyvolávat magické střely, někdy i současně, takže mi vlastně začalo chybět, jak je Tiche zabíjí, zatímco já jsem mrtvý a nevnímám bolest z velkých úderů kladivem do obličeje. Ale kdybych byl mrtvý, nemohl bych se tlouct do hlavy při chvilce, kdy si zahraji Hammer Smashed Face od Cannibal Corpse, takže to je ono. Je vtipné, jak je to vždycky větší zábava, když na straně oběti velkého kladiva nejste vy sami.

Snažil jsem se ze všech sil vyhnout svému nechvalně známému režimu bezhlavého kuřete, který se obvykle aktivuje vždy, když čelím více nepřátelům, ale nějak se mi podařilo oddělit oba bossy dostatečně daleko, abych jednoho z nich zbavil agrese. Zdálo se, že se stále trochu toulá a občas sesílá kouzlo, ale v boji zblízka mě už nepronásledoval, což rozhodně značně usnadnilo likvidaci toho druhého.

Ukázalo se, že jsem se vlastně docela slušně vyhýbal explozím, což je něco, co mě hodně zabilo, když jsem se poprvé postavil Erdtree Avatarovi až na Plačícím poloostrově, ale dosah toho obrovského kladivovitého objektu mě stále překvapuje. Nejen jeho dosah, ale také schopnost bosse předvídat, kde budu, až se kutálím, a pak na mě udeřit s velkou pomstou a zuřivým hněvem.

Taky jsem chvíli zkoušel jezdit na koni, protože jsem si myslel, že zvýšená mobilita by to usnadnila. Možná kdybych se rozhodl pro boj na dálku, ale boj zblízka na koni je prostě něco, v čem mi pořád nesedí. Nikdy se mi nedaří správně načasovat švihy, takže když k švihu dojde, obvykle jsem za cílem nebo ho ještě nedosáhnu.

Tito šéfové zřejmě nemají stejný problém, s radostí by mě dál mlátili svými velkými kladivovými předměty, bez ohledu na to, jak rychle jsem jel na Torrentu, takže jsem se nakonec rozhodl vrátit se pěšky. Ano, rozhodl jsem se. Rozhodně mě žádný velký kladivový předmět nezasáhl tak silně, že by mi uhynul kůň.

No nic, teď k obvyklým nudným detailům o mé postavě. Hraji převážně za postavu zaměřenou na Obratnost. Mojí zbraní na blízko je Strážcovo kopí s Keen afinitou a Spectral Lance Ash of War. Můj štít je Velký želví krunýř, který nosím většinou pro obnovu výdrže. V době natáčení tohoto videa jsem byl na 143. úrovni, což si myslím, že je trochu moc, ale i tak mi to přišel docela náročný boj. Vždycky hledám ideální kombinaci, kde to není otupující snadný režim, ale zároveň ne tak obtížný, abych se u stejného bosse držel celé hodiny ;-)

Další čtení

Pokud se vám tento příspěvek líbil, mohly by se vám líbit i tyto návrhy:


Sdílet na BlueskySdílejte na FacebookuSdílet na LinkedInSdílet na TumblrSdílet na XSdílet na LinkedInPřipnout na Pinterest

Mikkel Christensen

O autorovi

Mikkel Christensen
Mikkel je tvůrcem a majitelem webu miklix.com. Má více než 20 let zkušeností jako profesionální programátor/vývojář softwaru a v současné době pracuje na plný úvazek pro velkou evropskou IT společnost. Pokud zrovna nepíše blog, věnuje svůj volný čas široké škále zájmů, koníčků a aktivit, což se může do jisté míry odrážet v rozmanitosti témat na tomto webu.