Elden Ring: Glintstone Dragon Smarag (Liurnia of the Lakes) Boss Fight

Jak asi víte, bossové v Elden Ringu jsou rozděleni do tří úrovní. Od nejnižší po nejvyšší: Polní bossové, Velcí nepřátelští bossové a nakonec Polobohové a Legendy.

Třpytivý drak Smarag se nachází ve střední úrovni, mezi většími nepřátelskými bossy, a je to venkovní boss, kterého najdete severovýchodně od Chrámové čtvrti v Liurnii Jezer. Je to volitelný boss v tom smyslu, že ho nemusíte zabít, abyste postoupili v příběhu, ale hlídá poměrně důležitý klíčový předmět, který budete potřebovat pro přístup do Akademie Raya Lucaria. Což je, abychom byli spravedliví, také volitelný boss, ale je součástí několika řetězců úkolů.

Dobře, takže jsem tam byl, pokojně prozkoumával krásná mělká jezera Liurnie, tu sebral kus kořisti, tam rozbil lebku nepříteli a celkově jsem si jen hlídal své.

Ale pak jsem najednou uprostřed jezera narazil na velmi velkou stavbu podobnou hradu. Jak všichni víme, pokud to vypadá jako hrad, pravděpodobně to hrad je, a hrady mívají silné zdi, aby ochránily přebytečnou kořist uvnitř.

Hrady bohužel mívají také brány, které se lidem, jako jsem já, kteří by si chtěli posbírat zmíněnou kořist, těžko otevírají, a tento nebyl výjimkou.

Když se přiblížili k bráně, ukázalo se, že je zamčena jakousi magickou bariérou. Naštěstí hned vedle ní ležela mrtvola s mapou pokladu, kde se nacházel klíč potřebný k průchodu bariérou. Jak pohodlné a podezřele snadné.

Přiřadit nalezenou mapu pokladu k mé vlastní mapě oblasti bylo docela snadné a rychle jsem usoudil, že se musím vydat ke skalnímu útvaru u západního pobřeží obrovského hradu. Cestou tam jsem přemýšlel o možnosti vykopat poklad nebo bojovat s nějakým strážcem. Boj je mnohem zábavnější než kopání a vzhledem k tomu, jak snadné bylo najít cestu tam, jsem si myslel, že to bude také snadný boj.

Ale ukázalo se, že klíč střeží drak. Spící drak, ale pořád drak. Samozřejmě. Cokoli jiného by bylo očividně příliš snadné.

Protože jsem si vědom problémů, které mohou mrzutí draci způsobit, když se k nim dostanete zblízka, rozhodl jsem se, že tohle bude dobrá příležitost oprášit si svůj dlouhý luk. Problém je v tom, že draci sami dokážou útočit na dálku poměrně dostkrát a také létat, takže bych potřeboval nějaký úkryt, za kterým bych se mohl schovat, nejlépe z něčeho nehořlavého, abych se sám moc neopálil.

Opět, podezřele pohodlně, jsem narazil na menší skalní útvar těsně před drakem, ideální pro hledání úkrytu mezi střílejícími šípy. To je ten druh štěstí, které mi připomíná, kdo je hrdina tohoto příběhu ;-)

Každopádně existuje mnoho dobrých způsobů, jak probudit spícího draka, ale můj nejoblíbenější je šíp do obličeje. Soudě dle reakce to rozhodně není dračí oblíbený způsob, ale když mi hlídá přístup k něčemu, co považuji za hrad plný lesklé kořisti, nemá co říct.

Abych byl upřímný, boj proti tomuto drakovi na dálku se ukázal být trochu kýčovitý, než jsem čekal. Myslel jsem, že bude mnohem víc lítat, mnohem víc chrlit oheň, mnohem víc mě donutí měnit pozice a celkově bude pro mě pořádná otrava, než se klíč k úspěchu, ve stylu pravého dračího kousku, vydá.

Dělalo to všechno, ale většinou se drželo docela v klidu a kromě spousty supění, funění a občasných záchvatů dechu bylo docela snadné střílet šípy a pak hledat úkryt za skalami.

Mnoho mechanismů boje je velmi podobných Flying Dragon Agheel v Limgrave, ale když jsem s ním bojoval, zahrnovalo to mnohem více běhání a boj se odehrával na větší ploše. Možná to ale byla jen moje tehdejší nezkušenost s draky, která mě v nebezpečí nebo na pochybách donutila přepnout do mého výchozího režimu bezhlavého kuřete.

Slabým místem draka je hlava a pokud se vám ji podaří zasáhnout tam, utrpí větší poškození. Můžete se na hlavu zaměřit, ale protože se hodně pohybuje, není snadné ji zasáhnout útoky na dálku. Celkově mi přišlo efektivnější zaměřit se na dračí tělo – i když každý jednotlivý šíp způsobí tělu menší poškození než hlavě, zasáhne jich mnohem více. A šípy, které nezasáhnou, nevadí.

Každopádně, když byl drak konečně na zemi poté, co jsem utratil malé jmění v hodnotě šípů, cesta k sladkým pokladům, které střežil, byla otevřená a já si mohl vyzvednout klíč od hradu, který se ukázal být vůbec hradem, ale spíše akademií pro nějaké údajně velmi chytré lidi. Víte, co to znamená. Knihy. Raději bych měl hrad plný zlata nebo tak něco. Nemůžu uvěřit, že jsem skutečně bojoval s drakem o přístup do knihovny! ;-)